Zajímavosti

Pamětní listina z dnes již neexistující kaple Panny Marie Lurdské v Horšovském Týně

V archivním fondu Arciděkanský úřad Horšovský Týn se mimo jiné archiválie nachází listina, která byla vyhotovena 27. května 1912 na paměť výstavby kostelíka Panny Marie Lurdské na Šibeničním vrchu nad Horšovským Týnem a vložena spolu s dalšími drobnými artefakty (obálka s poštovními známkami, tištěná modlitba, brožurka Lourdes Rosen sepsaná níže uvedeným L. Klímou) do pamětní schránky. Pamětní listina, která popisuje, kdo všechno se o postavení kaple zasloužil, byla nalezena 24. července 1964 při demolici objektu.

Úcta k Panně Marii Lurdské

Svatostánek byl postaven na místě starší dřevěné kapličky, kterou nechaly vybudovat sestry Anna a Marie Kleinovy ke cti Panny Marie. Když v prvním desetiletí 20. století zesílilo uctívání Panny Marie Lurdské, objednali také Horšovskotýnští roku 1909 její sochu pro mariánské pobožnosti. Během každodenních májových bohoslužeb, při kterých se kázání týkala Lurd, příběhu zjevení a mnohých uzdravení, se věřící na dřevěnou sochu velmi rychle složili. Když kaplan Leopold Wolfgang Klíma vykonal uprostřed léta 1910 pouť do jihofrancouzských Lurd, vzal s sebou i růženec z horšovskotýnské lurdské sochy. „Horšovskotýnské lurdské Matce Boží“ (jak sochu, podle zápisu farního kronikáře, pojmenovali) se hledalo nějaké vhodné místo a našlo se v kapličce na Šibeničním vrchu, kam ji 20. srpna téhož roku farníci přenesli a pořídili k ní rovněž „lurdskou jeskyni“.

Výstavba kostela

V roce 1911 nechala kněžna Josefina Trauttmansdorffová upravit pozemek v okolí kaple, který věnoval jednak zdejší arciděkan Karel Trnka a jednak byl odkoupen od Marie a Petra Krausových. Protože kaple byla čím dál více navštěvována, usilovaly sestry Kleinovy a také městský radní Anton Eymer a zdejší mariánská družina o postavení kaple nové, větší. Jako projektant byl získán plzeňský architekt Adolf Hrussa, jenž připravil plány i pro jiné stavby na Horšovskotýnsku. Na nový kostel finančně přispěl i zdejší knížecí pár Karl a Josefina Trauttmansdorffovi. Při výstavbě pomohli materiálem, povozy i finančně hospodáři z města i okolí. Jejich jména byla uvedena v dnes nezvěstné kronice kaple Panny Marie Lurdské. Stavbu realizovali místní řemeslníci pod vedením zednického mistra Wenzela Bendy a tesařského mistra Franze Hasla. V květnu 1912 byly práce dokončeny. Během biskupské vizitace navštívil nový Boží stánek Josef Antonín Hůlka. Od té doby se kaple stala cílem mnohých poutníků. Za hlavní poutní den byla vybrána druhá neděle v červenci, kdy se tradičně koná karmelská pouť ke cti Panny Marie Karmelské, ale mše svatá se tu konala v letních měsících téměř každý týden.

Když se roku 1914 L. Klíma stal horšovskotýnským arciděkanem, měl přání vést první mši svatou právě v kapli Panny Marie Lurdské. Také procesí se sem konala často: na letnice prosebné, v říjnu děkovné za úrodu, dále na Nanebevzetí Panny Marie, na sv. Antonína, ke sv. Filoméně atd. Postupně se scházely i nejrůznější dary kostelu: na lavice, vybavení a mešní nádobí.

Další osud svatostánku

Po první světové válce byla v okolí kaple na stromy umístěna křížová cesta v dřevěných krabičkách pod sklem, tu vysvětil kvardián zdejšího kapucínského kláštera. Na cestu ke kapli byl umístěn dřevěný kříž. Obojí bylo časem poškozeno. Za druhé světové války byl z kaple odebrán na válečné účely větší zvon, menší byl půjčen do kapucínského kláštera a později do kaple navrácen.

Po odsunu německého obyvatelstva a nástupu totalitního režimu byl kostelík opuštěn, přestaly se zde konat církevní obřady a docházelo k poškozování odlehlé stavby. V roce 1964 městský národní výbor požádal o povolení demolice, které od krajského národního výboru záhy obdržel. K demolici došlo ještě téhož roku. Dnes je na místě kostela vyznačen kameny položenými v trávníku jeho někdejší obvod. 

Radka Kinkorová, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

SOkA Domažlice, fond Arciděkanský úřad Horšovský Týn, nález z kaple P. M. Lurdské, neinv.

SOkA Domažlice, fond Arciděkanský úřad Horšovský Týn, farní kronika, neinv.

SOkA Domažlice, fond Archiv města Horšovský Týn, plány kaple, karton č. 240.

Leopold, Klima: Das Maria-Lourdes-Kirchlein, In: Bernklau, Josef (ed.) Unser Heimatkreis Bischofteinitz, Furth im Wald, 1983.

https://pam.plzne.cz/architekt/15-adolf-hrussa [cit. 17. 07. 2026].

Obrázky:

1 Pamětní listina z roku 1912, nalezená při demolici kostela v roce 1964, avers, restaurováno 2026.

2 Pamětní listina z roku 1912, nalezená při demolici kostela v roce 1964, revers, restaurováno 2026.

3 Plán ke stavbě kaple od plzeňského architekta Adolfa Hrussy.

4 Kaple P. M. Lurdské na fotografii, která je součástí archivního fondu Petula Beno, Dr.

5 Snímek z výstavby kostela z horšovskotýnské farní kroniky.

6 Procesí vracející se z kaple, číslem 10 je na fotografii označen českobudějovický biskup Hůlka, s procesním křížem zcela vpředu horšovskotýnský kaplan Šebesta.

7 Pohlednice s kostelem Panny Marie Lurdské nad Horšovským Týnem.

O autorovi

Mgr. Radka Kinkorová působí jako vedoucí Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.

Přejít nahoru